Divy Světa

Divy světa

Holá pláň, sluncem spálená vegetace byla pokryta rozžhaveným pískem, veškeré stromy na tomto ostrově byly již dávno pokáceny, doly do poslední unce stříbra vybrány a těžiště kamene do posledního kousku roztřískáno ostrými krumpáči. Masy surovin se již ani neskladovaly v městských skladech, u každého z dolů čekala doslova karavana vozů, na které vedrem sužovaní horníci či drvoštěpové nakládali těžce získané přírodní materiály. Mnoho jich padlo únavou, metropole, z nichž mizerně placeni dělníci pocházeli, neměla o tuto „podřadnou“ populaci nouzi. Jeden padl, aby se ten druhý mohl zapojit do práce – Na této myšlence probíhala stavba divu světa, monumentální stavba, k níž se sjížděly hromady povozů a vozů s hordami surovin.Architekti na této holé planině navrhovali plány a schémata, pro stavbu, která měla celý ostrov a hlavně všechna města na něm proslavit ne po celém oceánu, ale po celém světě! Rány kladiv, křik stavbařů a tesařů, skřípání dřevěných jeřábů, zdvihající mohutné klády dřeva či kvádry kamene do andělských výšin – Toto vše se vznášelo nad staveništěm, které bylo trnem v oku všem vládcům okolo. I přes mračny hlídek, střežící inženýry a hlavně konstrukci stavby, jejíž název byl pro jednoho sladký jako med a pro druhého hořký a plný závisti… Proklouzla skupinka zvědů, jejichž podrážky jako by tlumili stíny a čepele dýk, namočené v jedu nikdy neminuli míchu či hrdlo významného architekta, což značně zpomalovalo stavbu. Zalíbí-li se stavba bohům, pod azurově modrou vodou, poblíž břehu se objeví ebenové či dubové dřevo, sloužící jako skvělá opora pro monument, hlídky dostanou dar ostražitosti, dělníci pocit euforie a do rukou jim vpluje božská zručnost… Intriky a síla bohů, zrada a chytrost se obmotává kolem divů světa, neskutečně dlouhá cesta, na jejímž konci čeká sláva a věhlas, každý závistivec bude řvát s nenávistí v hlase Tvé jméno, ovšem uvnitř sebe cítí respekt a úctu k takové vůdčí a odvážné osobnosti jako jsi ty. Záleží jen na tobě, k jaké straně se přidáš: Staneš-li se hrdinou, jehož jméno bude žít navždy či závistivým vládcem, jehož bezvýznamné činy umřou spolu s jeho tělem?

Div světa

Divy světa

Divy světa vnášejí do hry novou dynamiku, hlavně co se týmové hry týče v pozdější fázi hry. K dispozici bude sedm nových budov, které půjdou na ostrovech postavit na určených místech. Pokud aliance kontroluje celý ostrov, na kterém jde div postavit, a pokud byly již splněny podmínky pro "Věk divů světa", potom může stavby začít. Na konstrukci budete potřebovat jak suroviny, tak přízeň bohů.

• Existuje 7 různých divů světa,které mohou být postaveny.
• Každá aliance nemůže postavit více než jeden div světa od každého druhu.
• Jakmile je div světa postaven, také dává alianci, která jej, postavila malý bonus.
• Pokud jedna aliance vybuduje jako první a bude kontrolovat 4 ze 7 divů světa, tak tato aliance zvítězí.

• Po určení Vítěze světa (postavení 4 divů jednou aliancí na maximální úroveň) a poklesu hráčů pod 300 začne měsíční odpočet konce světa.

Hráči, kteří se stali Vítězi světa, obdrží jako bonus zvýšení maximální kapacity přízně o 50 bodů (z 500 -> 550) na každém světě.

Podmínky pro stavbu divu světa

Staveniště Divu světa

aby jsme mohli postavit div Světa musíme zvolit vhodné místo na mapě.
Staveniště pro div světa je viditelné pouze v případě, že hráč má více bodů, než 5000.

Poté musíme zvolit jaký div světa chceme stavět:

Počítáno zleva :
1.Pyramida v Gíze
2.Vysuté zahrady babylonské
3.Philidova Socha Dia
4.Artemidin chrám v Efesu
5.Mauzoleum v Halikarnassu
6.Rhódský Kolos
7.Alexandrijský Maják

Aby jsem vystavily div budeme potřebovat velké množství surovin. Suroviny se posílají z města postupně a jakmile dosáhneme požadovaného množství surovin, postaví se část divu, aby jsme vystavěli celý div musíme postavit všechny části divu světa. Jedná se o 10 části.

• První číslo -- suroviny co jsou na divu
• Druhé číslo -- suroviny na cestě
• Třetí číslo -- co budete posílat na div
• Čtvrté číslo -- celkové náklady na dané úrovni

Surovinové požadavky pro div světa

Požadavky na stavbu Divu světa
Level				Stavby	Zrychlení
1	200 000	200 000	200 000	01h 57m 00s	00h 01m 40s
2	400 000	400 000	400 000	03h 57m 00s	00h 02m 30s
3	600 000	600 000	600 000	07h 37m 00s	00h 03m 20s
4	1 000 000	1 000 000	1 000 000	13h 07m 00s	00h 04m 10s
5	1 600 000	1 600 000	1 600 000	20h 33m 00s	00h 05m 00s
6	2 800 000	2 800 000	2 800 000	30h 00m 00s	00h 05m 50s
7	4 800 000	4 800 000	4 800 000	41h 34m 00	00h 06m 40s
8	8 200 000	8 200 000	8 200 000	55h 17m 00s	00h 07m 30s
9	14 000 000	14 000 000	14 000 000	71h 13m 00s	00h 08m 20s
10	23 800 000	23 800 000	23 800 000	89h 26m 00s	00h 09m 10s

Počty surovin potřebné na další úroveň se násobí rychlostí světa. Tj na světě s rychlostí 3 je potřeba na 3 úroveň Divu 600 000 * 3 = 1 800 000 od každé suroviny

Zastavení stavby divu

K zastavení výstavby divu dojde tehdy, je-li ztraceno jedno či více měst na ostrově, kde je div stavěn. Počítají se jak ztráty zapříčiněné nepřátelskou aliancí, tak i náhlé zešednutí měst jednoho z hráčů (město duchů na divu. V okamžiku ztráty města je ihned přerušena jeho výstavba a vynulován stav surovin vložených do dané úrovně. Pokud je ztraceno město na divu, jehož úroveň je 10, dojde k sražení na úroveň 9.

V momentě, kdy jedna z aliancí dostaví 10. úroveň daného divu, je přerušena výstavba 10. úrovně u jiných aliancí a vložené suroviny jsou ztraceny (pakliže jim u daného divu probíhala výstavba 10. úrovně ve chvíli, kdy byly jinou aliancí předstiženi).

Přehled 7 divů světa

Pyramida v Gíze

Bonus: Sklady pojmou o 1500 od každé suroviny navíc.

Legenda:

Egyptské pyramidy jsou zvláštní stavby typu pyramidy, které byly ve starověkém Egyptě s přestávkami budovány od doby vlády panovníka Džosera ze 3. dynastie až do doby prvního krále 18. dynastie Ahmose I.,tedy po dlouhé období přibližně 1 500 let, jako hrobky (případně kenotafy) králů a později také některých jejich významných manželek a matek (podle prozatím neprokázané domněnky rakouského egyptologa Petera Jánosiho měla od 4. dynastie hrobka královny podobu pyramidy jen tehdy, stal-li se její syn panovníkem[2]). Každá z pyramid byla ovšem nikoli samostatnou izolovanou stavbou, ale součástí celého rozsáhlého plánu funkčně (především nábožensky) propojených budov; proto je přesnější hovořit ne o pyramidách, ale o pyramidových komplexech. Jejich standardní součástí, vedle pyramidy samotné, byl v ideálním případě údolní chrám, vzestupná cesta, zádušní chrám a tzv. satelitní pyramida. Jednotlivé stavby se nicméně od sebe mohou značně lišit, a to nejen v architektonických jednotlivostech, ale i koncepčně, což zpravidla vypovídá o proměně náboženských představ. V jejich okolí zejména za Staré říše vznikaly rozsáhlé nekropole s hrobkami členů královské rodiny, dvorních hodnostářů a jiných příslušníků společenské elity. V době Nové říše se motiv pyramidy, ovšem bez doprovodných staveb, stal součástí pohřební architektury soukromých hrobek.

Visuté zahrady babylonské

BONUS: +3% Produkce všech surovin

Legenda:

Visuté zahrady Semiramidiny (také označovány jako Visuté zahrady babylónské) jsou jedním ze sedmi divů světa.

Podle pověsti byly vybudovány pro královnu Semiramis, která vyrostla v zelené Médii, a proto přikázal Nabuchodonozor II. kolem roku 600 př. n. l. postavit visuté zahrady na terasách paláce, aby ji potěšil. O jejich existenci však neexistují nezvratné důkazy. Zahrady popisovali zejména starořečtí historikové, mimo jiné Strabón a Diodóros Sicilský.

Socha Dia v Olympii

Bonus: o 5% větši produkce přízně u boha Dia.

Legenda :

Diova socha v Olympii byla monumentální, asi 13 m vysoká socha, kterou v roce 433 př. n. l. vytvořil řecký sochař Feidiás. Nacházela se v Diově chrámu v Olympii a společně s ním byla považována za jeden ze sedmi divů starověkého světa. Na konci antiky byla v roce 394 našeho letopočtu přenesena do Konstantinopole, kde byla pravděpodobně roku 475 zničena při požáru.

Kultovní socha vládce bohů Dia byla vyrobena ze slonoviny tzv. chryselefantinovou technikou, vlasy a šaty byly ze zlata. Trůn z cedrového dřeva byl zdoben zlatem, ebenem, slonovinou a drahokamy. Jádro sochy bylo dřevěné. Zeus držel v levé ruce berlu s orlem na vrcholu, v pravé ruce měl sochu bohyně Niké. Ve vlasech měl věnec olympijského vítěze. Dílo zdobily četné mytologické výjevy - smrt Niobiných dětí, kentauromachie, amazonomachie a zrození Afrodity.

Artemidin chrám v Ephesu

Bonus: o +5% větši produkce přízně u všech bohů.

Legenda:

Artemidin chrám v Efesu známý též jako Artemision byl vybudován kolem roku 550 př. n. l. ve městě Efesos na pobřeží Malé Asie.

Artemidin chrám, postavený v jónském řádu, měl obdélný půdorys o rozměrech 115 x 55 metrů. Střední uzavřená cella obsahující sochu bohyně Artemis a zdobená drahokamy a vzácnými kovy. Cella byla obklopena celkem 125 štíhlými, 18 metrů vysokými jónskými sloupy, které cellu obíhaly ve dvou řadách. Výzdobu doplňovala také řada reliéfů. Ve své době byl chrám nejen jednou z největších staveb řeckého světa, ale byl také považován za jednu z jeho nejkrásnějších staveb a takřka normu jónského architektonického řádu. Proto byl prohlášen za jeden ze sedmi divů světa. Chrám nesloužil pouze kultu bohyně, ale také jako dobové obchodní centrum.U Řeků byla Artemis původně ochránkyní zvířat, a to jak domácích, tak divokých. Později se její působnost rozšířila a stala se dárkyní vláhy a rosy a ochránkyní lesů, hájů a polí.V Efesu vzniklo první větší město asi v 12.nebo 13.století před n.l.

Mauzoleum v Halikarnassu

BONUS: Mýtické jednotky jsou o 5% levnější.

Mauzoleum v Halikarnassu nebo též Mausólovo Mauzoleum či Mausólova hrobka (řecky Μαυσωλεῖον Ἁλικαρνασσεύς, Μαυσωλεῖον τοῦ Ἁλικαρνασσοῦ) je jedním ze sedmi divů světa. Byla to hrobka, kterou nechal vybudovat perský satrapa Mausólos se svou ženou a sestrou Artemísií. Byla vybudovaná v letech 353-350 př. n. l. v Halikarnassu (současné Bodrum v Turecku).

Stavba byla navržena řeckými architekty Satyrem a Pýtheem. Byla asi 45 metrů vysoká[1] a na každé ze čtyř stran zdobená reliéfy, každým vytvořeným jedním ze čtyř řeckých sochařů: Leocharem, Bryaxem, Skopem a Timotheem[2][3]. Dokončená stavba byla považována za triumf estetiky a jako taková byla Antipatrem ze Sidónu zařazena do seznamu Sedmi divů světa.

Stavba byla tak velkolepá, že slovo mauzoleum přešlo do obecného významu jako označení pro jakoukoliv velkou hrobku, ačkoli původně spojení slov Mausól - eion znamenalo (stavba) věnovaná Maussólovi.

Rhódský kolos

Bonus: Doba slavnostního pochodu se zkrátí o 10%

Legenda:

Rhódský kolos byla bronzová socha starověkého řeckého boha Hélia postavená u přístavu na ostrově Rhodos. Vystavěli ji v letech 304 - 292 př. n. l. obyvatelé ostrova, kteří tak chtěli bohu poděkovat za pomoc při odražení invaze Démétria Poliorkéta, syna makedonského krále Antigona I. Monofthalma. Prodali ukořistěné válečné vybavení za 300 talentů a za ně se rozhodli pořídit tuto kolosální sochu.[1] Díky své výšce přes 30 metrů se Rhódský kolos stal nejvyšší sochou starověku a zároveň jedním ze Sedmi divů světa.

Stavitelem kolosu byl Chárés z Lindu. Stavěl jej tak, že jej obkružoval tunami písku a štěrku, aby zakryl její dosavadní podobu. Když sochu po 12 letech dostavěl a odhalil, nesetkalo se jeho dílo s obdivem všude. Někteří Rhoďané si mysleli, že by tato gigantická socha mohla boha rozzlobit, a to tak, že by společně s ní mohl svrhnout i celý ostrov.

Podle některých verzí stál rozkročený nad přístavem a pod jeho nohami proplouvaly lodě. Chodidla by však musela být od sebe vzdálena 12 m a kolos by se v kyčlích rozlomil.[2]

K destrukci sochy došlo v roce 226 př. n. l., kdy se po ničivém zemětřesení rozlomila v kolenou a spadla. Její pozůstatky setrvaly na původním místě až do roku 653, kdy Rhodos přepadli Arabové a odvezli je neznámo kam. Pravděpodobně je posléze roztavili.

Alexandrijský maják

Bonus: Ceny se u Fénického kupce sníží o 10%

Legenda:

Maják na ostrově Faru se ve starověku nacházel v Egyptě u města Alexandrie a byl nejvyšší stavbou tehdejšího světa. Počítá se k sedmi divům světa. Maják na ostrově Faru patří ke stavbám, jejichž vzhled není možno rekonstruovat, protože vyjma toho, že se z něj nic nezachovalo, neexistují ani jeho spolehlivé popisy. Nejznámější starověkou kresbou tohoto majáku je schematické znázornění majáku na minci.

Stavbu navrhl Ptolemaios Sótér, ale dokončena byla až za vlády jeho syna Ptolemaia Filadelfa. Architektem celého projektu byl Sostratu, což ale neznamená, že na projektu pracoval sám. S prací mu pomáhalo spousta dalších stavitelů a architektů. Podle popisu známého z Plinia staršího (Plinius však čerpal z jiného, dnes již neznámého díla) měla stavba čtvercový půdorys s délkou stran mezi 180 a 190 metry. V těchto rozměrech měl existovat dvoupatrový palác, který měl mít v každém rohu věž. O velikosti těchto věží není nic známo. Uprostřed chrámu byl umístěn vlastní maják, který tvořila čtverhranná zužující se věž neznámých rozměrů. Výška této věže bývá odhadována mezi 60 a 80 metry.